Zjistěte, jak porazit všudypřítomný stres

Stres je součástí lidského života od nepaměti. Nikdy v historii však nebyli lidé vystaveni tolika podnětům jako v dnešní době. Nejde jen o to, že by nás stresovalo příliš věcí. Všechno je spojené se vším a pokud jde o naši psychiku, tak to platí dvojnásob. Co si můžeme odnést z lidové moudrosti se dozvíte za chvilku, nejdřív ale zabrousíme trošku do teorie.

 

?Co je to stres a proč je důležitý

Život je boj a stres je reakce na tuto skutečnost. Bojujeme o své místo v životě i ve světě. Nebo už tahle představa zastaralá a překonaná? Sice už dávno nejsme lovci a sběrači, ale náš mozek se tomu zas tak rychle přizpůsobit nedokáže. Náš život je pohodlnější a daleko bezpečnější, ale část našeho mozku si to stále ještě neuvědomila.

 

„Má v tom prsty plazí mozek.“

 

Náš mozek se nevyvíjí tak rychle jako moderní technika. Jeho nejstarší částí je mozkový kmen (tzv. ještěří mozek). Právě ten je zodpovědný za naše automatické reakce. O třech základních reakcích jste už určitě slyšeli. Jedná je o 3 F: fight (bojovat), freeze (ztuhnout) a flee (utéct).

 

"Připrav se a bojuj!“

 

Bez přirozených sebeobranných reakcí by lidstvo (ani ostatní živočichové) příliš dlouho nepřežilo. Každý organizmus si pokouší zachovat homeostázu. To je stav, kdy je vnitřní prostředí v rovnováze i při měnících se vnějších podmínkách. Stres je pak reakcí na podnět, který vnímáme jako bezprostředně ohrožující. Náš organizmus se jeho pomocí brání poškození v následku mimořádných okolností. Těmi se rozumí vystavení tzv. stresorům. Na celém procesu návratu do rovnováhy se podílí celá řada hormonů, které jsou vyplavovány do krevního řečiště. Podrobněji si to ale rozebere až někdy příště v samostatném článku.

 

Znáte babské rady na snížení stresu?

Zadáte-li si ve vyhledávači stress vyjede vám asi 714 000 000 výsledků. Tohle číslo svědčí o tom, že se jedná o pořádně téma, které trápí nejednoho z nás. Jak s ním ale bojovat? Jakou techniku na jeho snížení si vybrat? Vlastně to není nijak složité. Prakticky mají všechny techniky společné rysy a smysl fungování. To znamená, že i v přístupu k relaxaci se dají nalézt obecné vzorce, které může ve svém životě uplatnit každý člověk.

 

1) Odveďte pozornost

Čelíte-li stresující situaci, odveďte svou pozornost jinam. Třeba si jděte číst, nebo si pusťte film. Dělejte ideálně něco, při čem nemůžete přemýšlet nad svými problémy. Skvělé může být například i vyšívání. Musíte být neustále ve střehu, aby jehla neskončila zapíchnutá ve vašem prstu místo plátýnka. Ideální je ale dělat něco, co vás baví. Něco, co vás naplňuje a při čem zažíváte flow (stav, kdy je pro vás důležitý den daný okamžik a nevnímáte nic jiného).

 

 

2) Zacvičte si

Není nic lepšího než se trochu zapotit. Nejen, že při sportu zapomenete na své trable, ale navíc uděláte i něco pro své zdraví. Při fyzické aktivitě se ve vašem těle uvolňují endorfiny (tzv. hormony štěstí), které vám zaručeně zvednou náladu. Ve výsledku tak budete méně ve stresu a k tomu i zdravější. V celku ani moc nezáleží na tom, jaký druh aktivity zvolíte. Držte se ale pravidla, že byste neměli mít čas přemýšlet o jiných věcech, než je vaše vybraná aktivita. Ideální je sport, který vyžaduje vaši plnou pozornost. I ve sportu se můžete dostat do dříve zmiňovaného stavu flow. Vždycky tady ale platí pravidlo, že vás musí ta aktivita zajímat a zároveň nebýt ani moc lehká, ale ani příliš obtížná. Musí být prostě tak akorát pro vaše schopnosti.

 

 

3) Načerpejte pozitivitu

Zvedněte telefon a zavolejte někomu, kdo vás nabije pozitivitou. Vyberte si ale takového člověka, který vás svým přehnaně optimistickým náhledem na svět nerozčiluje. To by totiž mělo docela opačný výsledek. Chce to vybrat někoho, kdo vás dokáže povzbudit a přitom neotrávit. A pokud takového člověka nemáte, sejděte se aspoň s někým, s kým se bavíte rádi a s kým se máte o čem bavit. Když vás téma zaujme, zapomenete na své problémy a soustředíte pozornost pouze na druhého. Navíc si přece nemusíte jen povídat, můžete i něco dělat (viz ostatní body).

 

 

4) Pozorujte umění

Jste-li fanda do umění, zkuste si zajít do galerie nebo na nějakou zajímavou výstavu. Ideálně vyzkoušejte něco nového, co vás zaujme. Galerie vás nudí? Pak se budete spíš nudit než snižovat stres. Jestli si ale umění užíváte, tak ho vyzkoušejte plně vnímat. Pozorujte detaily, každou linku nádherných uměleckých děl. A pokud se vám nějaké dílo nelíbí, zkuste vnímat, co to způsobuje. Proč se vám zrovna tenhle kousek nelíbí? Jaké ve vás vyvolává pocity? Zkoumejte každou linku, každý tah štětcem, rýpnutí dlátem, prostě všechno. Může to být super trénink všímavosti.

 

 

5) Zajděte do lesa

Není snad nic krásnějšího než kouzelně zelený les. Slunce prosvítající mezi listy stromů. Tajemná místa. Klid. Mír. Cesta, která vás láká ke zkoumání neznámých míst a kdejakého zapadlého kouta. Síla přírody. Vnímejte všechny vůně, které vám les nabízí. Tolik barev. A co teprve ty zvuky! Tohle ve městě jen tak neuslyšíte. Co cítíte při vstupu na klidná lesní místa? Smočte nohy v chladné vodě potoka a pozorujte svůdný tanec kapradin.

 

 

​A máte na to čas?

Mohla bych jmenovat další a další věci. Všechny zmíněné fungují. Důležité je to, co je nejbližší zrovna vám. Záleží tedy jen a jen na vás, kterou z nich zvolíte. Třeba zrovna nemáte po ruce žádný les, do kterého byste mohli utéct. Není čas na návštěvu galerie a zkoumání uměleckých děl. Možná pohyb dvakrát nemilujete a radši byste si sedli k televizi. Žádný z přátel nemůže, ale vy se stále cítíte vystresovaní.

Mám pro vás dobrou zprávu. Všechny tyto „babské rady“ mají jedno společné. Každý z nich nějakým způsobem pracuje s pojmem pozornost. Ten by se dal pojmenovat i psychologickým pojmem všímavost (ang. mindfulness). A tady se dostáváme k jádru věci. Meditace všímavosti (mindfulness meditation) má prokazatelné účinky na snižování stresu. Nejedná se ale pouze o akutní stres, ale i o ten dlouhodobý. V sekci Nahrávky si můžete vyzkoušet například meditaci Chvilka pro sebe (05:36) nebo Praxe vnímání dechu (05:20).

V příštím článku si povíme více o vědecké technice MBST, která jezkratkou pro Mindfulness-Based Stress Reduction program. Jedná se o program snižování stresu pomocí mindfulness.

 

Zdroje:

Hassonová, G., Technika Mindfulness (Grada, 2015).

Sinclair, M., Seydel, J., Všímavost – Cesta ke zklidnění mysli pro ty, co nestíhají (Grada, 2015)Začátek formuláře

Tan, CM., Hledej ve svém nitru (Knižní klub, 2014).

Paulus MP. (Jan 2016). "Neural Basis of Mindfulness Interventions that Moderate the Impact of Stress on the Brain". Neuropsychopharmacology.